Stres a strach

Co je to vlastně strach a stres?

Strach je reakce na určitý jev, který vnímáme jako bezprostřední ohrožení. Dochází ke zrychlení krevního oběhu, ke svalovému napětí a třesu, pohyby jsou křečovité. Všechny tyto pocity jsou provázeny ztrátou koncentrace. Tyto příznaky se projevují u každého člověka jindy a v jiné míře, záleží na osobních zkušenostech jedince.

Stres bývá vyvolán nejrůznějšími obavami, projevuje se podobně jako strach, ale jedná se o pocit dlouhodobější, často je provázen žaludeční nevolností. Stres v malé míře dokáže organismus povzbudit, může tedy být přínosem. (Obavy z toho, že neprojdete u zkoušky, vás dokážou donutit k vyšší efektivitě učení.) Ale pod vlivem silných emocí člověk ztrácí objektivní přehled nad určitou situací, což je určitě špatně.

Moderní společnost se dynamicky vyvíjí a s rychlým vývojem ruku v ruce roste kriminalita. Problém je částečně v tom, že lidé nezvládají stres, protože mají problémy s přizpůsobením se životnímu tempu. Společnost klade na lidi stále vyšší požadavky, které jsou v rozporu s přirozeností člověka. To vede ke vzniku stresových situací.

Stres oslabuje duševní i fyzickou činnost a vytváří emotivní napětí, které může mít dalekosáhlé následky. Míra stresu je závislá na subjektivním vysvětlení určité situaci jako hrozby, stres tedy může vést ke strachu. A pocity jako strach a stres vedou k impulzivním reakcím nebo naopak k apatii. Obojí je špatně: Impulzivní reakce mohou vést ke spáchání trestného činu, na druhé straně apatie je rozhodně nežádoucí v situaci, kdy je třeba se bránit.

- Představte si modelovou situaci: Přikážete pokusné osobě, aby přešla prkno ležící na zemi. Dotyčný tento úkol jistě bez problému provede. Umístěním prkna několik metrů nad zem však dramaticky změníte okolnosti. Bude se stále jednat o stejný fyzický problém, na chůzi po prknu nad zemí nejsou třeba žádné speciální schopnosti.
Ale u testované osoby se objeví stres způsobený strachem o život. Ten se projeví úzkostí, svalovým třesem, nevolností, roztržitostí a impulzivním jednáním. Stres tedy dokáže výrazně ovlivnit fyzický výkon: Testovaná osoba pravděpodobně nedosáhne stejného výsledku jako v případě, kdy měla přejít prkno ležící na zemi.

Nyní si představte obdobnou situaci, může se jednat například o majitele revolveru. Na střelnici mu nehrozí nebezpečí: Jedná s chladnou hlavou a podává výborné výkony, dobře míří. Ovšem ve chvíli, kdy se dostane do nebezpečné situace, se dostaví strach, který může způsobit zkratové jednání, a to může skončit zbytečnou smrtí jiného člověka.

- Další modelová situace: Žena se vrací domů uprostřed noci a slyší ze sebou zrychlující se kroky. Touto cestou chodí téměř každý den a nikdy se jí tu nic nestalo, takže není důvod k obavám. Jedná se však o útočníka, který svou oběť překvapí zezadu. Žena se v tu chvíli nezmůže na nic jiného, než na úlek, popřípadě tlumený výkřik. Stres ji v tomto případě úplně ochromil a způsobil apatické jednání.

Pokusná osoba může zareagovat i jiným způsobem. Představte si, že se jí něco podobného nedávno přihodilo. Nyní jde domů a slyší za sebou rychlé kroky. Ženy se zmocní strach a stresová reakce povede ke zkratovému jednání (opak situace v předchozím odstavci), vytáhne revolver a dotyčného zastřelí. Mohlo se však jednat o nevinného člověka, který opravdu jen spěchal!

Je tedy důležité řešit situace s chladnou hlavou. Je vhodné včas si uvědomit nebezpečí, nic nepodceňujte, to vám dodá nutný čas. Pomůže nácvik modelových situací, mozek pak bude díky zvýšenému sebevědomí lépe zvládat stres. Jeden z nejdůležitějších faktorů je ovšem naprostá jistota vašich pohybů. Z toho vyplývá, že pro majitele zbraní je výcvik nutností: Nesmí se stát, že se vám ve vypjaté situaci rozklepe ruka a revolver či nůž vám upadne na zem.